Většina lidí řeší cenu ropy, ale skutečný kolaps nám hrozí kvůli látce, o které v televizi nikdo nemluví – kyselině sírové. Každý chápe, že Hormuzský průliv je úzké globální ekonomiky. Ale málokdo si uvědomuje jak moc. A ukazuje to, jak jsme (opět) podcenili naši závislost na jedné úzké mořské úžině. - Hormuz není jen kohoutek s ropou, je to molekulární uzel globální ekonomiky. Úžinou protéká 60 % světového exportu síry. Bez ní nevyrobíme hnojiva, moderní čipy ani baterie do elektromobilů. Pokud tato cesta zůstane zavřená, narušíme základy chemického průmyslu. - Tchaj-wan a jeho TSMC stojí na importu LNG, který z jedné pětiny proudí právě z Perského zálivu. Pokud se dodávky plynu zastaví, světový trh přijde o nejmodernější procesory. Tato technologická kaskáda může globální ekonomiku stát až 10 bilionů dolarů, což je desetkrát víc než dopady covidu. - Záliv krmí svět, a to doslova. Třetina globálního exportu močoviny a amoniaku prochází Hormuzem. Výpadek v březnu, tedy na začátku osevní sezóny, znamená, že zemědělci na severní polokouli nebudou mít čím hnojit. To není jen o cenách potravin, to je o jejich fyzické dostupnosti. Pro Česko to znamená konec nadějí na pokles sazeb. Inflace dostane energetický a potravinový impulz, který ČNB neumožní dál snižovat úrokové sazby. Zapomeňte na levnější hypotéky nebo úvěry pro firmy, čeká nás spíše stagflační test odolnosti. Trhy zatím zůstávají až podezřele klidné, žádný hromadný úprk do bezpečných přístavů. Možná je to jen ticho před bouří, než si investoři naplno spočítají, že náhradní trasy pro takové objemy surovin prostě neexistují. Link na celou analýzu v komentáři. Je globální ekonomika postavená na efektivitě „just-in-time“ vůbec slučitelná s geopolitickou realitou roku 2026? -

"Řeknu to tak: selže-li vzdělanost, nepřijde k slovu průměrný člověk, prostý a řádný muž, sedlák, dělník, řemeslník se svým normálním rozumem a mravním zákoníkem, nýbrž přihlásí se k životu cosi, co je hluboko pod ním, element barbarský a násilný, který začne dělat z kulturního světa paseku. Zrušte hierarchickou převahu ducha a připravíte návrat divochů. Sestup inteligence je cesta k zbarbarizování všech." Karel Čapek 1934 -

Evropa prohrála válku o AI modely. A to je možná ta nejlepší zpráva pro naši ekonomiku. Všichni teď řešíme, že nemáme evropský Google nebo OpenAI. Že nám ujíždí vlak. Ale historie „velkých technologií“ (jako železnice nebo internet) ukazuje zajímavý paradox. Železnice: Ti, kdo stavěli koleje, často zkrachovali. Impéria vybudovali ti, kdo po nich začali vozit zboží (jako Gustavus Swift s chlazeným masem). Internet/3G: evropští operátoři utratily miliardy za infrastrukturu („trubky“), ale smetanu slízly aplikace Instagram, Facebook nebo Spotify. Dnes se historie opakuje. USA a Čína pálí miliardy za trénink modelů. Evropa má šanci být „chytrým druhým hráčem“. Pokud se AI modely stanou komoditou (a ceny padají), vyhraje ten, kdo je dokáže nejlépe integrovat do svých továren a laboratoří. Nehrajme primárně hru, kterou nemůžeme vyhrát (infrastruktura). Hrajme tu, kde máme navrch (aplikace v průmyslu a B2B). Celý článek najdete u mě na "Peníze, procenta a prosperita" - link v komentáři -